Bezpečnost žíněnek v tělocvičně

Veškeré vybavení tělocvičen podléhá standardům ČSN. Pokud za zkratkou ČSN následuje zkratka EN, jedná se o převzatou Evropskou normu, která má status české technické normy a v rámci harmonizace definuje standardy pro daný výrobek na celém území Evropské unie.

Splnění požadavků norem je hlavním znakem prokazování jakosti tělocvičného nářadí, ať již z důvodu funkčnosti, využitelnosti cvičebního nářadí pro hodiny tělesné výchovy nebo z důvodu prokazování jakosti před soudem, pokud dojde k závažnému úrazu a majitel nářadí musí prokázat, jakým způsobem je zajištěna bezpečnost daného sportoviště a jeho vybavení.

Žíněnky a dopadové plochy (matrace)

Jakost žíněnek a dopadových ploch stanovuje norma ČSN EN 12 503-1. Hlavní požadavky normy definují především následující vlastnosti:

• Tlumení nárazu (shock absorption) – schopnost žíněnky zmenšit nárazové síly na uživatele, vyjádřená jako maximální zpomalení za stanovených zkušebních podmínek.
• Průhyb (deflection) – schopnost žíněnky deformací při nárazu udržet uživatelovu stabilitu, vyjádřená jako maximální průhyb za stanovených zkušebních podmínek.
• Pružnost (resilience) – schopnost žíněnky vrátit energii po nárazu, vyjádřená jako pružnost v procentech za stanovených zkušebních podmínek.
• Jakost povrchu (surface) – horní strany žíněnky, na které se uživatel pohybuje.
• Jakost základny (base) – spodní strany žíněnky, která je určena být při použití v kontaktu s podlahou.

Určení vhodného typu žíněnky pro daný účel závisí na mnoha faktorech. Vždy bychom měli uvažovat, pro koho je žíněnka určena:

• věk / hmotnost
• výkonnostní stupeň
• druh aktivity (výuka, fyzická zdatnost, zábava)
• výška skoku nebo pádu
• druh dopadu

Základní vlastnosti žíněnky určuje tlumení nárazu, které je dané pružností a průhybem použitého materiálu. Normy ČSN EN určují typy dopadových ploch podle způsobu reakce na nárazové síly. 

• Poněkud větší průhyb než u žíněnek pro bojová umění je vyžadován u základních školních a gymnastických žíněnek se skákáním a doskakováním, které nejsou určeny pro doskok z nářadí. Typická hustota těchto žíněnek je 80 až 120 kg/m³, tloušťka 6 až 8 cm. - C
• Nejmenší průhyb je požadován především u bojových umění, kde žíněnky slouží jako bezpečná podlaha (judo, aikido – tatami). Typická hustota žíněnek je 200 až 240 kg/m³, tloušťka 4 cm. - A
• Dopadové plochy (matrace) jsou určeny pro tlumení nárazu například při pádech na záda. Typická tloušťka je 30 až 40 cm s PUR jádrem o hustotách 20 až 25 kg/m³. - D
• Žíněnky určené pro doskoky z nářadí kombinují PE a PUR materiály v jádru. Typická tloušťka je 12 až 20 cm s dopadovou vrstvou z PE o hustotě 30 kg/m³.  - B
• Doskočiště pro skok o tyči a skok vysoký jsou určeny pro největší výšku pádu. Minimální soutěžní rozměry pro skok vysoký jsou 500×300×70 cm, pro skok o tyči 500×500×80 cm. -D

RE PUR – rekonstituovaná pěna

Vyráběna pojením drcených segmentů PUR pěny. V hustotách 80, 100 a 120 kg/m³ se používá pro žíněnky typu 3 ČSN EN 12 503-1. V hustotách 200–240 kg/m³ slouží jako jádro pro klasické tatami pro judo nebo aikido s povrchem „rýžová rohož".

Polyetylén

Vyznačuje se vysokou stabilitou při nízké hmotnosti. Standardem je hustota 30 kg/m³ sítěného polyetylénu. Nesítěný polyetylén má podstatně horší mechanické vlastnosti – při větší zátěži se jeho struktura bortí a přestává plnit funkci pružné dopadové plochy.

Polyuretan – PUR pěna

Známy pod jménem ochranné známky „molitan®". Používají se výhradně jako jádra pro dopadové plochy a doskočiště v objemových hmotnostech od 16 do 30 kg/m³.

Potahy žíněnek

Potahy žíněnek jsou standardně vyráběny z jednostranně nebo oboustranně nánosovaných syntetických usní, koženek PVC na podkladu polyesterové tkaniny. Gramáž koženek se pohybuje od 550 do 900 g/m². V poslední době bývá PVC kritizováno pro migrující změkčovadla (ftaláty) – většina výrobců proto nabízí bezftalátové materiály.

• Koženka bez dezénu – v Česku známá pod jménem „plastel®", vyráběna nánosováním.
• Koženka s dezénem – napodobuje useň nebo jiné přírodní materiály (např. „rýžová rohož" pro tatami), případně vytváří geometrické vzory pro zlepšení protiskluzových vlastností.
• Koberec – gymnastické koberce mají povrch s krátkým vlasem typ velur, pevně spojen (laminován) s PE jádrem.
• Antismyk – nejlepší protismykové vlastnosti ze všech koženek. Používá se typicky na spodní stranu žíněnek pro judo nebo aikido.

Přeprava a skladování

Správné skladování žíněnek je v horizontální poloze, tak aby celá plocha žíněnky spočívala na podložce. Skladovací podmínky musí zajistit suché prostředí bez velkých teplotních výkyvů a přímého slunečního záření.

Při přemísťování žíněnek v tělocvičně je vhodná svislá poloha. Pro větší množství žíněnek se používá standardizovaný přepravní vozík, na kterém lze umístit až 12 žíněnek. Při transportu dopravní firmou jsou žíněnky obvykle umístěny na paletách, baleny do PE fólie minimálně o tloušťce 0,150 mm s ochranou rohů.

Checklist – žíněnky – kritická místa

• Úchyty žíněnek – určeny pouze k usnadnění přenášení (ne k zavěšení). Kontrolujeme stav opotřebení popruhu, jakost přišití, připevnění k obalu žíněnky.
• Jádro žíněnky – vyrábí se z polyetylénu nebo pojené pěny, chráněné vrstvou textilie z obou stran. PUR pěna nesplňuje technické požadavky normy ČSN EN 12 503-1 pro výrobu žíněnek a je možné ji použít pouze pro dopadové plochy nebo v kombinaci s dalším materiálem.
• PUR pěna – při kontrole jádra si všímáme zvláště trhlin a celkového opotřebení. Při běžném školním provozu vydrží PUR jádro několik let. Výměnu bychom měli zvážit, pokud je dopadová plocha používána více než 5 let.
• Poškozený zip – spirála nebo jezdec. Obvyklým poškozením jsou vylomené zuby nebo přetržená niť. Pokud je jezdec bez očka, lze k otevření zipu použít kleště nebo kancelářskou spojku.